Jak děti rostou,  je pro nás dál snazší nechat je pomáhat. Mnoho maminek a tatínků jsou ale v takovém zajetí péče a naučených pohybů a činností, že ratolestem nedají šanci. A to k vlastní škodě! Nechte je, ať vám pomáhají, ušetříte čas, děti budou samostatné zabavené a spokojené. Je samozřejmě individuální, co které dítě zvládne v kterém věku, můžete to však postupně zkoušet. Pravděpodobně budete mile překvapeni, co všechno zvládnou a co všechno už stihly odkoukat. Jednou z příležitostí je hygiena. Malé děti nás často „zdržují“ v koupelně. Musíme se postarat o sebe a ještě o ně.  Když část práce přenecháme jim, budou šťastnější a vám zbude víc času pro sebe.

Praktické pomůcky

Rozhodně se vyplatí mít v koupelně stabilně připravenou stoličku, na kterou si dítě samo vyleze a může si umýt ruce, obličej a pod. Stejně tak se hodí mít ručník pro dítě v takové výšce, aby si samo mohlo utřít ruce a obličej. Ulevíte si od držení potomka ve vzduchu u umyvadla a sundavání a nandavání ručníku na háček. Oběma to bude příjemnější. Dvouleté děti už si dovedou vylézt sami na stoličku, umýt si ruce, obličej a všechno to pak utřít. Pokud nemáte nějaký extra složitý vodovodní kohoutek,  umějí si už dávno pustit a vypnout vodu.  Občas sice strašně nacákají a hrozí i menší potopa, ale to se časem upraví. Rozhodně to stojí za to. Víte, jak je pro nás příjemná změna, když můžeme dcerku po jídle poslat do koupelny, aby si umyla ruce, pusu a zase za námi přišla? Potřebovali jsme k tomu přidat ještě maličkou stoličku ke vstupu do koupelny, aby dosáhla na světlo a mohla si sama rozsvítit.

Krémové hrátky

Zhruba dvouleté děti už si bez potíží zvládnou namazat obličej krémem.  My to praktikujeme tak, že po čištění zoubků, kdy Markétka stojí na stoličce nad umyvadlem a přímo před zrcadlem, jí udělám na obličej pár puntíků, odhrnu vlásky a ona si ručičkami krém rozmaže. Zabere jí to tolik času,  že se stihnu učesat, vyčistit zuby a někdy i namalovat. Co nerozmaže ona, domažu já. Když byla menší, museli jsme vyladit, aby si krém nedávala do očí a do vlásků. Stačilo však dát puntíky jen na tváře a bradu a hned měla vymezené teritorium. Také komentář typu: „Namaž si tváře, bradu a nos.“ Sama pak přidala: „Do pusy a do očiček se krém nedává, to by pálilo, že?“ Stačila jedna zkušenost

Obličejový kosmetický tampónek

Další vychytávku v koupelně jsem nevymyslela já, ale vymyslela si ji Markétka sama. Protože velmi záhy chtěla dělat všechno to, co dělám já, chtěla také vatový kosmetický tampónek. To snad ještě ani nemluvila, ale jen znakovala, že chce také. Když jsem jí ho podala, šmrdlala si jím spokojené po obličeji tak dlouho, až se rozpadal na vlákna. Jednou našla jeden, co mi vypadl na zem. To už byla větší, vylezla si na stoličku,  a když jsem jí odmítla namočit ho do pleťové vody, že by ji to pálilo, namočila si ho sama ve vodě pod kohoutkem a důsledně si umyla celý obličej. Byla u toho tak hodná a tak důsledná, že jsem měla ráno v koupelně moře času pro sebe. Neděláme to každý den, máme spoustu jiné práce, která nám vystačí. Ale když se potřebuji nalíčit apod., dám jí tampónek do ruky a je na dlouho vystaráno.

Nehody, potopy apod.